Písně ke mši

Přímo odkazuje na podobenství o zlých vinařích (Mt 21,33-39) a odmítnutí Syna – přesná shoda s evangeliem. Téma vtělení a odmítnutí vlastním lidem (Jan 1,11) odpovídá typologii Josefa a Krista.

Postní píseň o Kristově kenozi, zradě učedníkem a odmítnutí vlastními – silná shoda s tématem zrady Josefa bratry i zavržení Syna v evangeliu.

Ospravedlnění Kristovou krví a smírná oběť na kříži odpovídají přijímací antifoně (1 Jan 4,10) i aklamaci (Jan 3,16). Postní charakter je vhodný.

Beránek Boží jako jediná smírná oběť – přímá shoda s přijímací antifonou o smírné oběti za hříchy. Kajícný tón odpovídá postní době.

Postní píseň o Kristově zatčení, opuštění učedníky a vydání – odpovídá tématu zrady a odmítnutí v obou čteních.

Kristova pokora a dobrovolné utrpení, odmítnutí přáteli i cizími (srov. Iz 53) – rezonuje s tématem odmítnutého syna ve vinici i prodaného Josefa.

Obraz prázdné cisterny (Jer 2,13) typologicky evokuje cisternu, do níž byl vhozen Josef (Gn 37,24). Pozvání k živé vodě je vhodné pro postní dobu.

Postní meditace o Kristově utrpení a vysvobození z věčného zajetí – odpovídá celkovému postnímu charakteru a tématu spásy skrze utrpení.

Trinitární kajícnost, zástupné zadostiučinění Kristovo a výzva k pokání – vhodný postní charakter, zvl. motiv marnotratného syna a Boží milosti.

Postní rozjímání o nevinném utrpení Krista, Moudrosti Otcovy – odpovídá tématu odmítnutého a zabitého Syna v evangeliu.

Vykupitelské utrpení Božích milovaných – Josef milovaný syn i Kristus milovaný Syn procházejí utrpením ke slávě. Vhodné pro postní dobu.

Obětní píseň k přípravě darů – Golgota a sebeobětování rezonují s tématem obětovaného Syna, použitelná jako zpěv k obětování.

Kristův příklad utrpení a vydání před vladaře – částečně rezonuje s odmítnutím a pronásledováním spravedlivého, ale bez přímé vazby na dnešní texty.

Důvěra v Boží prozřetelnost a odkaz na Jan 3,16 odpovídá aklamaci. Vstupní antifona volá po útočišti v Bohu, což koresponduje s tématem písně.