Písně ke mši

Kristus jako Nejvyšší pastýř posílá apoštoly ke všem národům, zaslibuje 'Jsem s vámi po všechny dny až do konce světa' (Mt 28,20) – přímá shoda s přijímací antifonou. Řetězec poslání od Otce přes Syna k apoštolům odpovídá evangeliu Jn 13,16-20.

Chvála za zjevení spásy skrze Syna a apoštolské poslání ke všem národům, s odkazem na Mt 28,20 (přítomnost Krista do konce věků) a na dary Ducha svatého – souznění s přijímací antifonou i s tématem řetězce posílání z evangelia.

Oslava Krista jako Syna poslaného Otcem plného spásy, vzájemné přebývání Krista v nás – odpovídá přijímací antifoně o Kristově přítomnosti i janovskému motivu řetězce poslání.

Raná církev sjednocená jedním srdcem posílá hlasatele zvěstovat Krista světu – odpovídá apoštolskému poslání z evangelia a kontextu Pavlovy misie ze Skutků.

Velikonoční hymnus oslavující Kristovo vzkříšení, jeho velekněžskou přímluvu a vládu – 'dána mi je veškerá moc' (Mt 28,18). Velikonoční radost a motiv Kristova prostřednictví ladí se čtvrtkem velikonoční doby.

Kristovo zaslíbení přebývání Otce a Syna u těch, kdo ho milují (Jn 14,23) – blízká paralela k přijímací antifoně 'Já jsem s vámi po všechny dny' a k motivu přijetí poslaného z Jn 13,20.

Modlitba za poslání a pomazání Duchem pro ty, kdo jsou povoláni ke službě – rezonuje s tématem služebníka a poslaného z evangelia (Jn 13,16) a s řetězcem posílání.

Velikonoční chvála Syna Božího, který svou smrtí obnovil život – odpovídá aklamaci z Zj 1,5 (prvorozený z mrtvých, omyl nás svou krví) a velikonoční radosti.

Chvála Boha za milost předurčenou před věky a zjevenou v Synu – koresponduje s dějinami spásy z prvního čtení (Sk 13) a celkovým velikonočním tónem s Aleluja.

Velikonoční hymnus o Kristu Vítězi, novém Exodu a smlouvě – tematicky ladí se vstupní antifonou (Bůh vedoucí lid, země se třásla) a s Pavlovým připomenutím exodu ve Sk 13.

Bůh chrání a sytí svou Církev Slovem a svátostmi, apoštolská služba – eklesiální rozměr odpovídá řetězci poslání a Kristově přítomnosti v církvi.

Kristus jako jediný prostředník, cesta k Otci, nebeský velekněz – janovská christologie (Jn 14,6; 15,1) rezonuje s motivem přijímání poslaného a Kristovy trvalé přítomnosti.

Ježíš hlásá evangelium, volá k pokání a uzdravuje – odpovídá kontextu Pavlovy katedrální řeči o Ježíšově spásonosném působení (Sk 13) a velikonočnímu aleluja.

Vyznání víry v Krista jako věčné Slovo a Vykupitele, který vykoupil svůj lid krví – rezonuje s aklamací Zj 1,5 a s dějinami spásy z prvního čtení.