Sloky 5–7 přímo citují Mt 7,1–5 — podobenství o trámu a třísce v oku, tedy dnešní evangelium. Sloka 4 cituje Lk 6,36 o milosrdenství po vzoru Otce, sloka 6 kárá pokrytectví pod pěknou tvářností.

Sloka 2 odráží Mt 7,1 (nesuďte) a cituje Lk 6,36–38 — výzva k milosrdenství, nesouzení a odpouštění. Sloka 3 odráží Žl 119,105 (Boží slovo jako světlo), což koresponduje s aklamací z Žid 4,12.

Sloka 1 vyzývá k přívětivosti k bloudícím místo odsouzení, sloka 3 odráží Mt 7,1–5 — pokora před vlastní hříšností. Přesně odpovídá Ježíšově výzvě nesuďte.

Sloka 5 o odevzdání křivd Bohu-soudci a sloka 8 varující před pohrdáním bližními tematicky odpovídají evangeliu o nesouzení. Sloka 7 cituje Iz 66,2 o shlížení k poníženému srdci — motiv sebepoznání.

Sloka 2 cituje Mt 7,24–27 (stavba na skále/písku) — bezprostřední kontext Horského kázání navazující na dnešní evangelium. Boží slovo jako drahocenný poklad koresponduje s aklamací o moci Božího slova (Žid 4,12).

Parafráze Žalmu 1 o blahoslavenství spravedlivého, který se straní bezbožných a sytí se Božím zákonem — obecný sapienciální rámec odpovídající výzvě k sebepoznání a vnitřní pravdivosti z dnešních textů.

Sloky 5–6 citují Mt 7,13–14 o úzké a široké cestě — bezprostřední kontext Horského kázání kolem dnešní perikopy. Sloka 2 cituje Mt 11,29 o Kristově pokoře srdce.

Výzva k pokání, sebepoznání a pokoře (sloka 4: 'poznej, člověče, bídu svou') odpovídá motivu zpytování svědomí z evangelia o trámu ve vlastním oku.