Píseň k svátku svatého muže s korunou nesmrtelnosti odpovídá bl. Karlovi, kterého Bůh vedl od vlády pozemské ke koruně nebeské (sloka 3).

Univerzální píseň k svátku svatého: světec, který nedbal na bohatství a šel cestou Boží — odpovídá císaři zbavenému trůnu a verši „vše považuji za bezcenný brak" (Flp 3,8).

Chvála Boha, který koná předivné dílo skrze své svaté, s prosbou o následování — vhodné k dnešní nezávazné památce.

Sloka 2 cituje „vezmi svůj kříž a následuj mě" z dnešní antifony k přijímání (Mt 16,24); vytrvalost v utrpení odpovídá Karlovu vyhnanství.

Odmítnutí světského bohatství a důstojenství (sloka 4) přesně ladí s dnešním „všechno považuji za bezcenný brak" a s panovníkem, který se zřekl trůnu.

Kristus jako nová a živá cesta; sloka 4 o dobrovolné chudobě navzdory královskému rodu je nápadně blízká životu císaře-blahoslaveného.

Teologie utrpení a zkoušek jako znaku Božího vyvolení odpovídá Karlově cestě obtížemi tohoto světa a vyhnanství.

Vytrvalost v soužení podle Kristova příkladu a příslib koruny spravedlnosti (sloka 6) ladí s dnešní vstupní modlitbou o koruně nebeské.

Sloka 1 odráží dnešní čtení o Kristu přebývajícím v srdcích (Ef 3,17); Kristus Král jako protipól pozemské vlády.

Sloka 2 o vkořenění v Kristu a nesení obrazu Otcova zní jako ozvěna dnešního čtení z Ef 3,17 o zakořenění v lásce.

Blahoslavenství trpících pro spravedlnost s příslibem nebeského království se hodí k světci, jenž snášel vyhnanství a utrpení.