Sloka 1 spojuje oběť kříže s oltářem ('Lásko z kříže rozpjatá') a sloka 4 prosí pro krev svatých ran — odpovídá antifoně 'Kážeme Krista ukřižovaného'.

Sloka 4 odráží Zj 7,14 — přímluvná moc Kristových svatých ran; eschatologická naděje nebeské vlasti. Eucharistický rozměr s motivem bílého roucha doplňuje téma prvního čtení.

Krista představuje jako živý Chléb a oběť kříže, která člověka provází i v poslední hodině a otevírá mu nebeskou vlast. Její důvěrný eschatologický tón odpovídá prosbě za věčné světlo a pokoj.

Obraz oběti kříže přítomné na oltáři, Kristus jako živý Chléb a prosba o viatikum — adorační zpěv s hlubokou eucharistickou teologií a důvěrnou náladou.