Parafráze Žalmu 103 oslavuje Boha, který odpouští, uzdravuje a korunuje člověka milostí, a přitom pamatuje, že jsme prach. Spojuje kajícnost vstupní antifony a Jobův prach a popel s důvěrou v hojné Boží milosrdenství.

Sloka 2 podle Žl 103,3-4 oslavuje Boha, který odpouští hříchy, uzdravuje a vysvobozuje. Rozsáhlejší chvalozpěv tak rozvíjí zejména dnešní ujištění, že u Hospodina je odpuštění.

Chvála Božího odpuštění a milosrdenství odráží vstupní antifonu „u tebe je odpuštění, Bože".

Parafráze žalmu 103 o Božím milosrdenství a odpuštění hříchů obecně ladí s tématem odpuštění z dnešního prvního čtení.

Parafráze Žalmu 103 — 'veleb Hospodina, má duše' — oslavuje odpuštění, uzdravení, korunu milosti a otcovský soucit; universální doxologie celého stvoření a andělů ladí s radostnou chválou díkůvzdání.

Parafráze Žalmu 103 — 'veleb Hospodina, má duše' za odpuštění, uzdravení, korunu milosti. Klasický děkovný žalm s kosmickou doxologií andělů i stvoření.

Parafráze Žalmu 103 se slokou 2 'uzdravuje z nemocí' a korunou milosti — motiv Božího odpuštění a uzdravení odpovídá obsahu svátosti pomazání nemocných.