Písně ke mši

Obecný hymnus ke svátku svatých, připomínající společenství svatých jako přímluvců, kteří nesli kříž Kristův. Spojuje eucharistickou sílu s odvahou svědků víry, což odpovídá statečnému svědectví sv. Atanáše.

Trinitární hymnus vycházející z Jan 3,16 s důrazem na jednotu Otce a Syna a Ducha pravdy (Jan 16,13-15). Přesně rezonuje s evangeliem o vzájemném přebývání Otce v Synu (Jan 14,7-14), které sv. Atanáš hájil.

Kristologický hymnus vyznávající Krista jako Cestu, Pravdu a Život (Jan 14,6) a úhelný kámen (Ef 2,20), což přímo koresponduje s komunijní antifonou (1 Kor 3,11) i evangeliem dnešního svátku.

Kristova přítomnost v chrámě mezi svými, jednota s Otcem ('aby byli jedno', Jan 17,21-22) a Kristus jako světlo a cesta – to vše souzní s evangeliem Jan 14,7-14 a tématem zjevení Otce v Synu.

Te Deum – slavnostní chvalozpěv vhodný pro triumfální charakter dnešního svátku. Vyznává vtělení Syna, apoštoly, proroky i mučedníky, což odpovídá oslavě učitele církve, který hájil pravou víru.

Univerzální mešní hymnus s motivem vinné révy a ratolestí (Jan 15,5), Boží neodlučitelné lásky a víry, naděje a lásky. Celkově souzní s kristologickým a trinitárním zaměřením dne.

Mešní hymnus zdůrazňující semeno pravdy rozsévané Kristem a církev střežící poklad pravdy – to přesně vystihuje poslání sv. Atanáše jako obránce ortodoxní víry.

Trinitární mešní hymnus s doxologií Otce, Syna a Ducha, motivem Krista jako světla v temnotě a vidění Boha tváří v tvář (1 Kor 13,12). Dobře ladí s kristologickým a trinitárním charakterem svátku.

Komplexní mešní hymnus zahrnující andělský chvalozpěv a přítomnost Krista na oltáři. Krédo a oslava Boží velebnosti odpovídají dogmatickému rázu svátku učitele církve.

Hymnus o jednotě církve v jednom Pánu, jedné víře a jednom křtu (Ef 4,4-6) s odkazem na Kristovu velekněžskou modlitbu (Jan 17,21). Souzní s tématem pravověrné jednoty, kterou sv. Atanáš bránil.

Vzývání Ducha Svatého jako učitele pravdy (Jan 14,26; 16,13), prosba o rozlišování proti falešnému učení – to přesně odpovídá boji sv. Atanáše proti ariánství a jeho věrnosti pravdě.

Eucharistický adorační hymnus s Tomášovým vyznáním 'Pán můj a Bůh můj' (Jan 20,28) a motivem víry překonávající smysly – souzní s tématem vyznání Kristova božství, které sv. Atanáš hájil.

Mešní hymnus vedoucí od zkroušenosti přes oběť k jednotě v jednom těle Kristově. Univerzálně vhodný, bez konfliktu s festivalním charakterem dnešního dne.

Ordinární mešní zpěvy zahrnující Krédo s nicejským vyznáním víry – vtělení z Ducha Svatého, ukřižování a vzkříšení – což přímo souvisí s vírou, kterou sv. Atanáš definoval na koncilu v Niceji.

Mešní hymnus s motivem naslouchání Božímu slovu a proměnění darů, vhodný svou univerzálností, i když postrádá specifický kristologický či trinitární důraz dnešního svátku.