Zpěv o svatých jako přímluvcích a povolání ke svatosti; sloka 6 přímo odráží dnešní evangelium o ohni, který Kristus přišel vrhnout na zem ('ten, kdo hoří, zapaluje').

Refrénové 'Nesme kříž svůj' cituje dnešní antifonu k přijímání (Mt 16,24) a odpovídá bl. Karlově cestě utrpení a vyhnanství.

Důvěra v Boží prozřetelnost v tísni a nesení kříže po Kristově příkladu (sloka 5) ladí s životem bl. Karla, jehož Bůh vedl obtížemi světa.

Píseň o panovnici, která odmítla světskou slávu pro Krista — tematicky nejblíže 'od vlády pozemské ke koruně nebeské', byť je vázána na sv. Hedviku, proto níže.

Obecný vzor svátečního zpěvu ke světci s prosbou o přímluvu a bílé roucho nebeské slávy; tematicky ke svátku svatého, ale vázáno na Jana Křtitele.

Touha přibližovat se Bohu v nesení kříže (sloka 3, odráží Mt 16,24) a odevzdání vlády nad svým životem odpovídá dnešní antifoně k přijímání.

Kristus Král, jemuž se podřizují pozemští vládci — vhodné pro památku panovníka, který svou korunu podřídil Kristu; prosba za rodiny a národ.

Prosba za pokoj, odvrácení válek a svobodu lidu odpovídá bl. Karlovi jako tvůrci pokoje uprostřed světové války.

Chvála Krista jako Pána dějin, který trůní na dřevě kříže — spojuje motiv královské vlády a kříže z dnešní antifony.

Mešní píseň s obrazem Boží setby a prosbou o moudrost, radu a sílu k poslání; dobře doplňuje prosbu z dnešního čtení o vnitřní zesílení Duchem (Ef 3,16).

Osobní zbožnost ke kříži jako společníku v utrpení — odpovídá výzvě 'vezmi svůj kříž a následuj mě'.

Přijímací zpěv o Kristu přicházejícím do nitra ladí s dnešní prosbou, aby Kristus vírou přebýval ve vašem srdci (Ef 3,17).

Sloka 4 s obrazem Krista hledajícího chrám v lidské duši odpovídá dnešnímu čtení o Kristu přebývajícím v srdci.

Mešní píseň o neodlučitelnosti od Krista a zakořenění v něm jako ratolesti — blízké dnešnímu 'zakořeněni a upevněni v lásce'.

Naléhavé pozvání ke Kristu a nabídnutí celého života odpovídá verši před evangeliem o pokládání všeho za brak, aby člověk získal Krista.